KAM NA VÝLET / Muzea a skanzeny

Smrčkův dům je jediným dochovaným renesančním domem v Soběslavi. Návštěvníci poznají blatské i kozácké lidové kroje
 
Autor / zdroj foto: Blatské muzeum v Soběslavi – Smrčkův dům

Blatské muzeum v Soběslavi – Smrčkův dům / Soběslav

Smrčkův dům mimo jiné představuje současnou tvorbu jihočeských držitelů titulu Nositel tradice lidových řemesel. Jejich výrobky si současně můžete zakoupit v muzejním obchodě. Na děti čekají také manuální herní prvky v jednotlivých sálech a především ojedinělá tematická herna, v níž se mohou zábavnou formou seznámit s lidovou kulturou anebo si třeba jen tak poležet na peci.

Život na Blatech a Kozácku
Etnografická expozice byla slavnostně otevřena 23. 6. 2017 v rámci 6. noci v Blatském muzeu. Jak napovídá už název expozice, je věnována tradičnímu životu v oblasti Soběslavsko-veselských Blat a severněji položeného Kozácka. Je instalována v 10 sálech rekonstruovaného Smrčkova domu a jde tak o nejrozsáhlejší ucelenou etnografickou expozici v jižních Čechách. Celý objekt je bezberiérový.

Podrobně poznáte blatské i kozácké lidové kroje, všechny jejich součásti i další projevy lidového umění, jakož i lidovou architekturu, tradiční zemědělské činnosti a řemesla. Samozřejmě nemůže chybět zmínka o těžbě rašeliny. Důraz je kladen na autentické exponáty vybrané z bohatých muzejních sbírek.

Součástí expozice je videoprojekce původního muzejního filmu Rok na Blatech, který slovem, obrazem i hudbou představuje zdejší zvykoslovný rok. Dokument Národního ústavu lidové kultury přibližuje lidové tance Blat i Kozácka, dětským návštěvníkům je určen soubor animovaných příběhů o lidových zvycích z večerníčkovského cyklu Chaloupka na vršku. Na děti čekají také manuální herní prvky v jednotlivých sálech a především ojedinělá tematická herna, v níž se mohou zábavnou formou seznámit s lidovou kulturou anebo si třeba jen tak poležet na peci.

Krajina Táborska ve výtvarném umění
Cílem instalace je přiblížit dílo známých i pozapomenutých regionálních umělců a současně ukázat různé tváře krajinného rázu Táborska očima výtvarníků. Prezentujeme proto mimo jiné žánrové výjevy z nejbližšího okolí Tábora od Jaromíra Lindera a Antonína Boubína, údolí Lužnice v podání Jana Dědiny či Georgi Christova, obrazy veselského malíře Františka Líbala, který jako první vnesl téma blatské krajiny s těžbou rašeliny do českého malířství, soběslavské tvůrce Josefa Kiliana, Jiřího Lesslera či Jiřího Stejskala, jistebnického Richarda Laudu, mladovožického Otu Bubeníčka i osobité táborské krajináře Karla Valtera a Bohuslava Lamače nebo grafika Františka Peterku.


Z historie Smrčkova domu
Smrčkův dům je jediným dochovaným renesančním domem v Soběslavi. V 15. století byl majetkem rodiny Librů. Podle některých domněnek v polovině 16. století patřil Rožmberkům a za Viléma z Rožmberka byl snad přestavěn do nynější podoby. Tomu by mohly nasvědčovat rožmberské pětilisté růže, vytesané do kamenných ostění sklepních dveří. Dochovaný nápis na průčelí budovy však nese jméno Řehoř Smrčka a letopočet 1564.

Je jisté, že Řehoř Smrčka st. tento dům vlastnil do roku 1589, takže stavebníkem mohl být i on. Pak jej koupil mlynář Václav Hron, později s erbem a titulem ze Sabinova, do roku 1670 tu bydlel významný soběslavský měšťan Zachariáš Marek Markovský, zakladatel barokního hřbitovního kostela sv. Marka. Potom se majitelé poměrně často střídali. Po roce 1797 zde řezník František Autengruber zřídil hospodu, která se v kupní smlouvě z roku 1832 po prvé nazývala „U černého orla“ a byla tady až do 60. let 20. století, kdy byl dům opraven a stal se sídlem národopisného muzea.


Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.

Autor / zdroj: -red-

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.