KULTURA / Výstavy

Popis: První československý prezident Tomáš G. Masaryk na návštěvě v Táboře v roce 1920.
První československý prezident Tomáš G. Masaryk na návštěvě v Táboře v roce 1920.
Autor / zdroj: archiv Muzea Šechtl a Voseček
Datum konání: 22. 2. 2020 - 30. 6. 2020

Výstava ukazuje, jak Tábor slavil 500 let

TÁBOR

V kavárně kina Svět na Křižíkově náměstí v Táboře je od soboty 22. února 2020 originální výstava fotografií z Muzea Šechtl a Voseček. Snímky ukazují, jak město Tábor v roce 1920 slavilo 500 let od svého založení.

S nápadem přišla Marie Michaela Šechtlová, která vybrala nejlepší reportážní záběry jejího dědečka Josefa Jindřicha Šechtla.

Máme krásné fotky a jindy nebude příležitost je ukázat. Všechny snímky se do kavárny nevešly, ale z každé velké reportáže mého dědečka je tu ukázka. Naši předci slavili impozantně, důstojně a zvesela. Bylo to rok poté, co v Táboře Tomáš Garrigue Masaryk poprvé vystoupil z vlaku na území svobodného Československa a řekl, že Tábor je náš program. Masaryk v roce 1920 znovu přijel, měl tu veliký projev, kde se znovu k Táboru přihlásil. Celý projev je na výstavě otištěn. Zajímavá jeho myšlenka je, že by měl být i městský majetek, který by byl pro nás všechny dohromady,“ míní Marie M. Šechtlová. 

Výstavě dominují snímky právě z příjezdu prezidenta Tomáše G. Masaryka do Tábora v březnu 1920. „Dědeček reportáž dělal na skleněné negativy třináct krát osmnáct. Musel mít s sebou jeden nebo několik velkých aparátů, musel si projít celou trasu, aby věděl, kde bude fotografovat, a kde bude mít temnou komoru, aby mohl překládat kazety. Musel minimálně dva pomocníky. Vyfotografovat prezidenta bylo pro dědečka složité, vždycky je tam trochu neostrost, protože Masaryk strašně rychle chodil. Přesto se mu podařilo udělat fotografie, jak Masaryk přijíždí k hotelu Grand, jak vystupuje z auta, stihnul s aparátem doběhnout na místo, kde vystupuje jeho dcera Alice, fotil, jak se Masaryk bavil s lidmi, nastupuje do kočáru. Pokaždé musel postavit stativ, ručně zaostřit, ručně dát expozici. Ve chvíli, kdy zasunul desku, už neviděl nic na matnici," vysvětlila ideová autorka výstavy.

Když fotograf doběhl na náměstí, našel si oblíbené okno, ale najednou zjistil, že před balkonem, kde má řečnit Masaryk, je prapor. Musel si proto najít jiné místo. Posléze vyfotil prezidenta, jak vychází z muzea, jde Kotnovskou ulicí, projde branou hradu Kotnov. „Chybí tu fotografie, jak Masaryk kráčí po Parkánech, protože už byla neostrá,“ řekl Marie M. Šechtlová.

Součástí výstavy jsou speciální noviny, které jsou na místě k prohlédnutí.

Výstava v kavárně kina Svět zůstane do června, pak bude následovat expozice k uctění Ignáce Šechtla (raný český fotograf a průkopník kinematografie), který skončil na 6. místě loňské výroční ankety o 12 NEJ Táboráků.


Projev TGM, Tábor, 19. března 1920:
Pane starosto, páni zástupcové města Tábora, měšťané, měšťanky táborské! Já jsem nepřišel řečňovat, jen jsem procítil v tyto dny, než jsem přišel, to, co pan starosta nám zde přednesl. Přijít sem k vám do Tábora bylo mně osobně, abych tak řekl, povinností, a jsem mile překvapen, že jste mne zvolili svým občanem, a proto tedy, jako občan táborský, tím hlouběji pociťuji to, co jsem vám kdysi řekl o Táboře, a dovolíte mi jen stručnou upomínku. To, co jste (pozn.: TGM mluví ke starostovi) na konci svých vývodů pověděl jako další program vaší obce, to bych chtěl sdůrazniti a k tomu připojiti, že naše osvobození národní a státní dělo se do velké míry ve znamení a v upomínce programu naší reformace Husa, Chelčického, Žižky, Komenského. Byla to 500letá památka úmrtí Husova, když jsem já, a sice vědomě a symbolicky, vystoupil ve Švýcarsku a opověděl boj poprvé veřejně Habsburkům a Rakousku.
Dnes vy slavíte zase 500letou památku založení Vašeho města, nemohl bych nic jiného Vám povědít a přáti, než aby se vyplnilo všechno to Vaší prací, co hlava Vašeho města Vám pověděla. V našem státě, jestli dobře rozumíme znamení doby, nastává nám v první řadě velký úkol reformní, hospodářský a sociální. Jest to ohromná věc, kterou podnikneme, když chceme reformovat hospodářsky zemědělství a když se uskuteční reforma hospodářské práce.

Jsou dosud jen tři formy, pod kterými a ve kterých lze hospodářské a sociální reformy prováděti buď sestátněním či znárodněním, jak se říká, nebo družstevnictvím a konečně obcemi. Obec, již dávno jako celek historický, hospodářský, byla v nové době takořka základnou moderního státu. Moderní správa státní vznikla v městech, rozumí se v městech větších, a byl to – dobře řečeno – Starý Tábor, kde republika byla státem pro sebe a to byl všeobecný vývoj moderního státu.

A proto bych si přál a přeji si, abyste jako obec brzy reformovali hospodářství sociální a finanční na základě těch ideí, které vedli naši reformaci, abyste se zase stali, jak historikové říkali o starém Táboře, po Praze druhým hlavním městem. Tábor stal se hlavním městem Čech, prvním, ne velikostí, nýbrž ideami, jen duchem a mravním cílem, ke kterému spěl. Také vy máte příležitost a přímo to řeknu, povinnost, v tradicích svého města pokračovati, a proto přeji Vám a přeji národu, aby Tábor stal se duchovně nejen druhý, ale i prvním místem naší republiky a našeho státu.

Autor / zdroj: Luboš Dvořák

DALŠÍ ČLÁNKY

V Táboře bylo otevřeno nové odběrové centrum pro dárce krve

Každý čtvrtek celkem 60 lidí. Třicet dopoledne a stejný počet odpoledne. S takovou kapacitou počítá nové odběrové centrum pro dárce krve v Táboře.

V pěti ze sedmi okresů v kraji není žádný pozitivní případ. Aktuálně je pozitivních už jen 10 Jihočechů

V pěti ze sedmi jihočeských okresů neevidovali hygienici k úterní 18. hodině žádný aktivní případ onemocnění COVID-19. K Českobudějovicku, Českokrumlo

Jihočeský kraj získal pro III. kolo kotlíkových dotací dalších 119,7 milionu Kč

Dalších 119,7 milionu korun. Tuto částku získal Jihočeský kraj k navýšení finančních prostředků pro III. kolo kotlíkových dotací z programu Nová zelen

DNES SE STALO

POZVÁNKA OBRAZEM