AKTUÁLNĚ / Aktuálně

Popis: Ilustrační foto.
Ilustrační foto.
Autor / zdroj: Pixabay
19.10.2019

Vojenské lesy vrátily na mapu Šumavy další historickou splavovací nádrž

HORNÍ PLANÁ

Před sto lety sloužil jako zásobník vody pro plavení dříví na řece Blanici, nyní bude obnovený rybník na Pucheřském potoce na Šumavě především zadržovat vodu pro okolní lesy a zvěř. A také by měl zlepšit podmínky pro největší populaci kriticky ohrožené perlorodky říční ve střední Evropě, která v jeho povodí žije. Obnovu Puchárenský rybníka v minulých dnech dokončily Vojenské lesy a statky a v těchto dnech historické vodní dílo, které se vrátilo do šumavské krajiny, začínají napouštět.

Obnova Puchárenského rybníka na Puchéřském potoce v povodí „perlorodné“ řeky Blanice asi 3,5 kilometru nad Arnoštovem v lesích vojenského újezdu Boletice vrátila do této části Šumavy objekt, který byl historicky funkčním prvkem pro plavení dříví na řece Blanici. Šlo o tzv. splavovací nádrž, slangově nazývanou klauza či klauzura, jejímž vypuštěním se kdysi zvedala hladina toku, aby lesníci mohli plavit dřevo i za nízkého stavu vody. K tomuto historickému účelu již rybník používán nebude, jeho obnova však výrazně zvýší biodiverzitu území a také zlepší jeho ekologickou stabilitu.

Vodní dílo se totiž nachází na území Národní přírodní památky Blanice, kde je předmětem ochrany kriticky ohrožená perlorodka říční. V povodí žije nejrozsáhlejší populace tohoto dlouhověkého mlže ve střední Evropě a jeho životní cyklus je zde vázán na čisté oligotrofní vody rozvětveného prameniště, jehož součástí je také tok Puchéřského potoka.

„Investice se proto soustředila na podporu tohoto kriticky ohroženého druhu v souladu s plánem péče o národní přírodní památku i podmínkami záchranného programu perlorodky říční. Obnovou Puchárenského rybníka dojde ke vhodnému navýšení potravní atraktivity této vodoteče pro perlorodku. Vedle toho bude také plnit retenční a krajinotvorné funkce,“ vysvětlil ředitel divize VLS Horní Planá Michal Frnoch.

Investice do Puchárenského rybníka je součástí programu Živá voda VLS, který státní lesnický podnik spravující současné i bývalé vojenské újezdy spustil v roce 2015. Výstavbou a obnovou malých rybníčků, lesních nádrží, tůní i studánek chce zvýšit v době klimatických změn objem vody zadržované v krajině, a také podpořit druhovou rozmanitost přírody v daném místě. Do roku 2019 tak v šesti lokalitách VLS v Česku i na Moravě vyrostly s využitím peněz ze strukturálních fondů Evropské unie tři desítky malých vodních děl, dalších dvacet chce státní podnik postavit v nejbližší době.    

„Na Českokrumlovsku má program Živá voda VLS charakter, který pracovně nazýváme "rehabilitace historické Šumavy." Investice zde totiž míří do obnovy malých rybníčků, které povětšinou byly ve správě zaniklých pohraničních obcí, či do obnovy historických vodních rezervoárů v lesích, které dříve sloužily k plavení dříví jako Puchárenský rybník. Vedle hospodářských funkcí však i v historii plnily také velmi významnou vodo-ochrannou funkci pro okolní přírodu,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.

Na mapu Šumavy tak Vojenské lesy již v minulých letech vrátily zaniklý rybník u zaniklé obce Skelná huť pod boletickým Špičákem, a také rybník Za vodárnou u zaniklé německé osady Otice. Napřesrok lesníci VLS z Horní Plané plánují také rekonstrukci lesní  nádrže Černý potok.

Perlorodka říční je podle červeného seznamu IUCN celosvětové ohroženým druhem. V Česku, Německu a Rakousku je kriticky ohrožena, v Lotyšsku, Nizozemsku a Polsku již byla vyhubena. Nejsilnější středoevropská populace perlorodky žije na území ve správě VLS v NPP Prameniště Blanice, do jejíhož povodí patří také Puchéřský potok.

Autor / zdroj: Jan Sotona

DALŠÍ ČLÁNKY

V Táboře bylo otevřeno nové odběrové centrum pro dárce krve

Každý čtvrtek celkem 60 lidí. Třicet dopoledne a stejný počet odpoledne. S takovou kapacitou počítá nové odběrové centrum pro dárce krve v Táboře.

V pěti ze sedmi okresů v kraji není žádný pozitivní případ. Aktuálně je pozitivních už jen 10 Jihočechů

V pěti ze sedmi jihočeských okresů neevidovali hygienici k úterní 18. hodině žádný aktivní případ onemocnění COVID-19. K Českobudějovicku, Českokrumlo

Jihočeský kraj získal pro III. kolo kotlíkových dotací dalších 119,7 milionu Kč

Dalších 119,7 milionu korun. Tuto částku získal Jihočeský kraj k navýšení finančních prostředků pro III. kolo kotlíkových dotací z programu Nová zelen

DNES SE STALO

POZVÁNKA OBRAZEM